Choď na obsah Choď na menu

   jiri_suchy_-2019-.jpg

JIŘÍ SUCHÝ

 

* 1. október 1931, Plzeň

 

 

 

 

 

 

Básnik, textár, spisovateľ, klaun, herec, filmár, spevák, skladateľ, hudobník, režisér, grafik, výtvarník, zberateľ. Detstvo prežil v Klatovoch, v roku 1936 sa presťahoval do Prahy. Po vojenčine pracoval ako grafik, vystupoval v Redute, kde sa zoznámil s Miroslavom Horníčkom, ktorý do Reduty priviedol Jiřího Šlitra. Jedným z návštevníkov Reduty bol aj Karel Vlach. S ním nahral prvý český rock and roll Blues pre tebe, ktorý sa stal hitom, predalo sa ho okolo 160 000 kusov. Spolu s ďalšími založil Divadlo Na zábradlí, kde uviedli hru Keby 1000 klarinetov. Zoznámil sa s Janom Werichom. V roku 1959 založil s Šlitrom a Ferdinandom Havlíkom divadlo Semafor. 30. októbra 1959 mala premiéru ich prvá hra Človek z pôdy. Z ideologických dôvodov (jeho hry nie sú vhodné pre pracujúci ľud) v ich pôsobiska v divadielku Ve Smečkách zostal len on, Šlitr a niekoľko Semafor-girls. Ďalšie hrou, ktorú spolu so  Šlitrom vytvorili, bol kabaret Jonáš a Tingle-Tangle. Práve v tomto období vznikla jeho imidž ako jemného komika a speváka so slameným klobúkom a paličkou. Toto predstavenie bolo veľmi populárne a Semafor získal priestory v pasáži Alfa na Václavskom námestí. V roku 1964 sa podieľal na vzniku filmového muzikálu Kdyby tisíc klarinetů,  vydal svoj prvý dlhohrajúci album Pesničky - Jiří Suchý a knihu Klokočí. V roku 1966 vydal aj prvú prózur Sto poviedok alebo nesplnený plán. Dobová kritika ho začínala vnímať nielen ako textára aj básnika. Pre jeho texty je charakteristická hravosť a vtip, nápaditá práca s jazykom, užíva netradičné rýmovanie, siahne k hovorovým aj knižným výrazom, užíva slovné hračky aj parafráza iných textov, pre jeho poviedky je potom typický groteskné, až britsky suchý humor a prekvapivé pointy. V roku 1968 sa Semafor v duchu doby stal aj politickou scénou. Obaja Jiří podpísali petíciu Ľudvíka Vaculíka 2000 slov. August roka 1968 ho zastihol v zahraničí, avšak po zvažovaní emigrácie sa z Anglicka vrátil.  Keď na Vianoce 1969 nečakane zomrel Jiří Šlitr, uvažoval o zrušení divadla. V období normalizácie ý odmietol odvolať svoje predošlé postoje, nepodpísal anti-chartu, čím si na mnoho rokov uzavrel cestu do televízie, rozhlasu, platne mu vychádzali len veľmi sporadicky, knihy takmer vôbec. Semafor nezavrel. Zásadným momentom sa ukázalo angažovanie Jitky Molavcovej, ktorá sa v najbližších desaťročiach stala jeho hereckou partnerkou. V roku 1972 napísal hru ako parafrázu Erbenovej Kytice a s hudbou Ferdinanda Havlíka predstavenie dosiahlo najväčšieho úspechu za celú jeho doterajšiu divadelné kariéru. V roku 1984 so Stanislavom štiepkom a Radošinským naivným divadlom inscenovali hru Nevesta odovzdaná Kubovi. V novembri 1989 sa Semafor medzi prvými pripojil k štrajku divadelníkov a v jeho priestoroch sa uskutočnila séria besied s divákmi, pričom boli pozývaní hostia, ktorí v predchádzajúcom období nesmeli vystupovať. V 90. rokoch znovu vydáva platne a CD,, knihy, nakrúcal filmy. Semafor prišiel v pasáži Alfa kvôli reštitúcii a havarijnému stavu budovy o priestory. V roku 1995 sa Semafor nasťahoval do Hudobného divadla v Karlíne. Povodeň v roku 2002 zničila prakticky kompletné vybavenie divadla a navyše i jeho bohatý archív, Semafor znovu stratil scénu. Neskôr získal priestory v Nosticovom paláci a v roku 2005 v divadle v Dejvicích.. V roku 2007 bola jeho a Slitrova Dobre platená prechádzka uvedená na v Národnom divadle v réžii Miloša Formana a bratov Formanových. Veľkolepé oslavy päťdesiatin Semaforu v roku 2009 za účasti celého radu minulých aj súčasných osobností divadla prebehli v Smetanovej siení Obecného domu. . V roku 2019 sa uskutočnila premiéra celovečerného filmového dokumentu režisérky Olgy Sommerovej. Stále píše hry, skladá muziku, tvorí grafiky, vystupuje ako herec i spevák. Medzi jeho literárne vzory V + W, V Nezval, Kainar, Christian Morgenstern, dekadenti Oscar Wilde, Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček, Miroslav Horníček, James Thurber, Michail Zoščenko, Woody Allen ... má rád Karla Čapka, Jakoba Demla,  Karla Poláčka ... Zbiera prilby, secesné pohľadnice, mince, obrázky z pútí, staré fotografie,  záznamy komikov na 16 mm filmoch a DVD, ich hlasy na fonografových valčekoch, na starých platniach, ale aj na LP, CD i DVD, takisto muzikály a rôzne iné kuriozity, ako napríklad figúrky vojačikov, s akými sa hrával, keď mal sedem. Zbiera tiež miniatúrne modely dvojplošníkov, aké obdivoval v dobe detstva.

 

 

detail_suchy.jpg

 

 

 

PRAMÍNEK VLASŮ

Až měsíc rozlije

Světlo své po kraji

A hvězdy řeknou

Že čas je jít spát

Pramínek vlasů

Jí ustřihnu potají

Komu - no přece té

Kterou mám rád

 

Pramínek vlasů

Jí ustřihnu potají

Já blázen pod polštář

Chci si ho dát

Ačkoliv sny se mi

Zásadně nezdají

Věřím že dnes v noci

Budou se zdát

 

O sny mě připraví teprve svítání

Zpěv ptáků v oblacích a modré nebe

Od vlasů jichž jsem se dotýkal ve spaní

Nový den nůžkama odstřihne tebe

 

Na bílém polštáři

Do kroužku stočený

Zbude tu po tobě

Pramínek vlasů

Nebudu vstávat

Dál chci ležet zasněný

Je totiž neděle a mám dost času

Je totiž neděle a mám dost času

 

ak1b155.jpg

JO TO JSEM JEŠTĚ ŽIL

Jo vzduch byl plnej boje

Jak jsem tak do něj pliv

Ta slina byla moje

A já byl ještě živ

A barva stejnokroje

Mě hřála na těle

Jo vzduch byl plnej boje

A byla neděle

 

Jo to jsem ještě žil

Jo to jsem ještě žil

Pak ale přiletěla

Lesklá a horká střela

Uprostřed mýho čela

Našla si mrcha cíl

 

Náhle si nebe kleklo

Na poraženou zem

Aniž by se co řeklo

Smrt zjevila se všem

Aniž by se co řeklo

Pohasla slunce zář

Rozpoutalo se peklo

A bůh si zakryl tvář

 

Jo to jsem ještě žil

Jo to jsem ještě žil

Pak ale přiletěla

Lesklá a horká střela

Uprostřed mýho čela

Našla si mrcha cíl

 

Já nevěděl jsem přesně

Proč do rány jsem vlít

Ačkoliv jsem tak děsně

Chtěl milovat a žít

A štěstí stálo těsně

Vedle mě celej čas

Já nevěděl jsem přesně

Proč náhle vzal ho ďas

 

Jo to jsem ještě žil

Jo to jsem ještě žil

Pak ale přiletěla

Lesklá a horká střela

Uprostřed mýho čela

Našla si mrcha cíl

 

Náš přeudatnej oddíl se v jatka proměnil

A já se blátem brodil a o svý lásce snil

Vždyť láska měla podíl i na tý smrti snad

Kdybych se nenarodil sotva bych asi pad

 

Sotva bych asi žil

Sotva bych asi žil

A kdyby přiletěla

Lesklá a horká střela

Uprostřed mýho čela

Sotva by našla cíl

 

JÓ TO JSEM JEŠTĚ ŽIL

 

CHVÁLA SLOVA

(ze hry ...nikoho nezabije)

 

Známe slova rozbředlá jak těsto

Hustá jako vylidněné město

Slova dutá, která znějí přesto

Přesto že je pro ně škoda slov

 

Taky všeobecně známo jest to

Slovo že může být prázdné gesto

Naštěstí jsou ještě tady

Slova pevná jako hrady

Slova cenná jako drahý kov

 

Erben, Hora, Březina i Mácha

Karel Čapek ba i jeho brácha

Ota Pavel, Václav Havel, Emil Hácha

Psali a tak znali sílu slov

Psali veršem, psali také v próze

Někdy košatě i jindy stróze

Mnohá slova vítr odnes

Leč ta jejich slova dodnes

Majestátně plujou po oblo-oze

 

Fridrich Schiller, Arthur Miller, Hemingway i Scott

Ovidius, Horatius, Werfel, Kafka, Brod

Winter, Binder, Günter Grass a Fabricius Šot

Karel Poláček a Karel Matěj Čapek Chod

Sienkiewicz, Mickiewicz, Malevič a Preis

Hašek, Stašek, Hrubín, Kubín, Karel Václav Reis

Averčenko, Zoščenko a Ševčenko a Weiss

Třebízský je Beneš a Týnecký je Hais

Hais Hais Hais

 

jiri-suchy---polednice-zanech-rvani-moje-zlato.jpg

 

 

 

audio-logo.jpg

 

 

PÍSEŇ O ROSE 

med_ve_vlasech1.jpg

Já zpívám píseň o rose

Která se v trávě třpytí

Nikdo však na ní není zvědavý

Na první pohled zdálo se

Že posluchače chytí

Teď však to vidím víc a víc

Že rosa nikoho nebaví

 

Snad že je příliš čistá

Nebo snad že studí

Jedna věc je však jistá

Píseň o ní nudí

Myslel jsem totiž

V tom je ta potíž

Že trocha poezie

Nikoho nezabije

 

A proto píseň o rose

Začal jsem tady zpívat

Na první pohled zdálo se že chytí

Co už se stalo stalo se

Můžete klidně zívat

Rosa se přesto den co den

Po ránu na louce zatřpytí

 

Snad že je příliš čistá

Nebo snad že studí já nevím

Jedna věc je však jistá

Píseň o ní nudí

Myslel jsem totiž

V tom je ta potíž

Že trocha poezie

Nikoho nezabije

 

A proto píseň o rose

Začal jsem tady zpívat

Na první pohled zdálo se že chytí

Co už se stalo stalo se

Můžete klidně zívat

Rosa se přesto den co den

Po ránu na louce zatřpytí

 

 

 

1762214631d30cc347143bc4c87f98f909cdb7ad.jpg

BLUES O ŽIVÝ VODĚ

z knížky Med ve vlasech

 

Až najdu pramen Mississippi

Až najdu pramen řeky Swanee

Snad najdu taky

Pramen živý vody

Tý vody která budí unavený

A křísí mrtvý k životu

 

Blues je černej pes

Kterej se ke mně přidal

Na mojí cestě k prameni

Z počátku jsem po něm házel kamení

Zmiz potvoro máš smutný oči

Máš oči jako holka

Která mě opustila

Zelený jako naděje

Která mě tenkrát zbyla

Která však nestačila

Mně klid a štěstí dát

Máš oči jako válka

Ve který jsem pad

 

Až najdu pramen Mississippi

Až najdu pramen řeky Swanee

Snad najdu taky

Pramen živý vody

Tý vody která budí unavený

A křísí mrtvý k životu

 

Zatím ji ale hledám 

encyklopedie-jiriho-sucheho-svazek-2-basne.jpg

 

Tu živou vodu

A do pochodu

Zpívám si blues

 

Obřadně jsem tenkrát položil

Desku na gramofon

Chvěly se mi ruce

Nemohl jsem najít střed

Konečně

 

Pak jsem nasadil novou jehlu

(Safírový hrot byl tehdy přepychem)

A zlatá etiketa se mi roztočila

Před očima

 

Pamatuju si že jsem zřetelně slyšel

Modrou barvu

A měl jsem pocit

Že se mi točí hlava

Zatímco deska stojí

Takže mohu přečíst

tři slova na etiketě

 

Rhapsody in blue

 

PURPURA

 

 

LYSISTRATA 

Ukážky

Dneska tu místo úvodu

Zpíváme vroucně vlídný chorál

My ženy z Athén v průvodu

Přicházíme chválu bohům vzdát

 

Nechť navrátí nám lásky čas

Tíž samoty nás krutě souží

S láskou se žije líp a snáz

Tak proč nesmí naši náruč hřát

 

Kéž dozní až na Olymp nářek náš

Kéž dojme bohy náš pláč

 

Proč krutá touha pálí nás

Zas nadešel nám bědný čas

Zas nadešel nám bědný čas

 

/:Už jdou muži

Tu svou kůži

Dát bodákům na pospas:/

 

/:Tam tudy kudy budou kráčet čety

Tam čekat na ně bude kletba žen:/

 

Lysistrata:

Rozhodlo se že mužům odepřeme

Po čem prahnou spodní půlí těla

Leč to co jsem dnes v noci uviděla

Mě doslova dech vzalo A to zcela

 

Ty za které se tu biju jako lvice

Nezvládnou zkrátka svoje smilný spády

Stávají se z nich hnusný poběhlice

Které se peleší za mými zády

 

Utíkají mi z hradu

Zchladit si horkej klín

A já tu jejich zradu

Tak hořkou jako blín

Dnes musím vypít do dna

Žádná z nich není hodna

Toho, co pro ně konám tady dnes

Náhle tu stojím sama

A vůkol čiší chlad

Mé sny se mění v drama

Není čemu se smát

Přestože slunce svítí

Tak tma se na mě řítí

A šedé moje bytí žere rez

 

Jistě víte

Že lásce naučila ženy

Afrodité

Co vystoupila z mořské pěny

Afrodité Afrodité Afrodité

Jí vděčíme

Za to že víme

K čemu jsou rty a k čemu klín

Mocná síla zabloudila

Do mé duše zklamané

Tiše se uvelebila

Na věky tam zůstane

 

Když do divadla

Vítr ho zanes

Rozpačitě se pousmál

A pak řek já jsem

Aristofanes

A my jsme řekli Račte dál

I vešel dál a

Zeptal se plaše

Čí je to divadlo

Řekli jsme naše

Usmál se na nás a pak se

Rozpovídal

 

Že prý mu cestou chlaina zmokla

A potom v rámci besedy

Zanadával si na Sofokla

A na dva další tragédy

 

Pak se nás zeptal zdali

Bychom něco nezazpívali

 

Potom posadil se do hlediště

A jak náš zpěv uslyšel

Zved se a řekl Přijdu příště

Ale už víckrát nepřišel

 

Proč jsi k nám neprišeu

Ja som ťa čakala

 

Na lávě seděla

Z okénka hleděla

Dušenko moja...

 

Jak se řecky řekne řeka

Jak se řecky řekne břeh

Břeh na kterém

Charon čeká

Trpělivě Nezná spěch

Ví že jednou sveze všecky

Tam odkud nám právě dnes

Vesele a spiklenecky

Kyne Aristofanes

 

 

0302361-23.jpg

 

SMUTNÁ ULICE

z knížky Med ve vlasech

 

Toho dne se v naší ulici

Splašil kůň

A bledá dívka nesla tudy

Náruč květin

Listonoš neměl pro náš dům

Ani jedno psaní

Jako by všichni na nás

Zapomněli

Toho dne jsem stál u okna

Všechno to co zde popisuji jsem viděl

Na vlastní oči

A toho dne jsem pochopil

Tu smutnou ulici

 

 

logo-suchy.jpg

 

 

 

 

 

Kontakt

Štatistiky

Online: 4
Celkom: 135423
Mesiac: 6291
Deň: 180