Choď na obsah Choď na menu

pablo_neruda.jpg

 

 

PABLO NERUDA

 

*12. júla 1904 Parral, Chile23. septembra 1973 Santiago de Chile, Chile

 

 

 

 

 

 

Chilský komunistický politik, diplomat a politik, nositeľ Nobelovej ceny za literatúru (1971) . Jeho dielo bolo preložené do mnohých jazykov a je považované za jedného z najvýznamnejších a najvýznamnejších 20. storočia. Píal v mnohých básnických štýloch od eroticky nabitých milostných básní (napr. zbierka Dvadsať milostných básní a jedna zoufalá pieseň), surrealistické poetiky, historické epizódy až po politické manifesty. Počas svojho života zastával mnoho diplomatických funkcií a pôsobil ako senátor v Chilskom senáte za Chilskú komunistickú stranu. Po zákaze komunistickej strany utiekol do exilu v Argentíne. O pár rokov neskôr sa stal blízkym spolupracovníkom socialistického prezidenta Salvadora Allendeho. V čase Pinochetovho štátneho prevratu bol hospitalizovaný s rakovinou a zomrel na srdcový infarkt.. Už počas svojho života bol legendou, jeho smrť sa stala silným symbolom na celom svete. 

 

 

la-espada-encendida-pablo-neruda-d_nq_np_16331-mlc20119008421_062014-f.jpg

 

 

Telo ženy

Je čas odchodu. Ach, opustený! 

Telo ženy - vy biele pahorky, vy stehná belostné - 

v tom, ako sa odovzdávaš, podobáš sa svetu. 

Moje telo sedliaka do teba sa vrýva 

a z hlbky zeme vytrysknúť nechá dieťa. 

 

Tak ako tunel bol som opustený. Odo mňa vtáky odlietali 

a noc ako mohutná invázia vstupovala do mňa. 

Aby som prežil, vykul som si ťa ako zbraň, 

ako šíp do svojho luku, tak ako do svojho praku kameň. 

 

Bije však hodina pomsty, a ja ťa milujem. 

Ty telo z pokožky a z machu, z pevného a dychtivého mlieka. 

Ach, poháre pŕs! Ach, oči neprítomné! 

Ach, ruže lona! Ach, tvoj hlas pomalý a plný smútku! 

 

Ty telo mojej ženy, v pôvabe tvojom pretrvávam. 

Ty môj smäd, ty moja túžba bez hraníc, ty moja cesta! 

Temnotné riečištia, kde trvá večný smäd 

a trvá únava a nekonečná bolesť.

 

 

 

Originál

Český překlad

Si tú me olvidas

Quiero que sepas una cosa.

Tú sabes cómo es esto:
si miro la luna de cristal,
la rama roja del lento otoño en mi ventana,
si toco junto al fuego
la impalpable ceniza
o el arrugado cuerpo de la leña,
todo me lleva a ti,
como si todo lo que existe,
aromas, luz, metales,
fueran pequeños barcos que navegan
hacia las islas tuyas que me aguardan.

Ahora bien,
si poco a poco dejas de quererme
dejaré de quererte
poco a poco.

Si de pronto me olvidas
no me busques,
que ya te habré olvidado.

Si consideras largo y loco
el viento de banderas
que pasa por mi vida
y te decides
a dejarme a la orilla
del corazón en que tengo raíces,
piensa
que en ese día,
a esa hora
levantaré los brazos
y saldrán mis raíces
a buscar otra tierra.

Pero
si cada día,
cada hora
sientes que a mí estás destinada
con dulzura implacable.
Si cada día sube
una flor a tus labios a buscarme,
ay amor mío, ay mía,
en mí todo ese fuego se repite,
en mí nada se apaga ni se olvida,
mi amor se nutre de tu amor, amada,
y mientras vivas
estará en tus brazos
sin salir de los míos.

Jestli na mě zapomeneš

Chtěl bych, abys věděla jednu věc.

Však víš, o co jde:
když můj zrak spočine na skleněném Měsíci,
načervenalé větvi pomalého podzimu v mém okně,
když se poblíž ohně dotknu
vláčného popelu
nebo zvrásněného těla polene,
vše mě k tobě unáší.
Jako by všechno, co existuje –
vůně, světlo, kovy –
byly malé bárky, které plachtí
vstříc tvým ostrovům, jež na mě čekají

Nuže, teď:
pokud mě kousek po kousku přestaneš milovat,
přestanu milovat i já tebe
kousek po kousku.

Pokud na mě náhle zapomeneš,
už mě nehledej,
neboť já na tebe již zapomněl.

Pokud považuješ za zdlouhavé a šílené
vichry
skučící korouhvemi mého života
a rozhodneš se
mě nechat na pobřeží mého srdce,
kde jsem zapustil kořeny,
věz,
že téhož dne,
téže hodinu
zvednu své paže
a vytrhnu své kořeny,
abych našel jinou zemi.

Ale:
pokud každý den,
každou hodinu
víš, že's mi předurčena
s nesmiřitelnou sladkostí;
pokud se každý den
tvá květina pne vyhledat mé rty
lásko má, má jediná,
ve mně se opakuje veškerý tento oheň
ve mně nic není potlačeno ani zapomenuto
má láska je živena z té tvé, milovaná,
a pokud budeš žít, 
bude v objetí tvém,
aniž by opustila moje.

 

 

 

Kontakt

Štatistiky

Online: 4
Celkom: 340628
Mesiac: 4644
Deň: 188